chcu nějakou normální bundu vole.

25. srpna 2009 v 22:57 | liňy ♪
23.8. | DOMA | 23:41
Mám ráda svoji neútěšně se rozrůstající hromadu seksi náramků na pravé ruce, ale myslím, že mě bude ve škole při psaní nehorázně srát a Martínka taky, protože bude chrastit. Achjo. A to sem si já nána blbá naivně myslela že je budu nosit až nadosmrti akorát bude pořád větší a větší. Můj dětinský plán ztroskotal. Opět.

Zrovna mi tu dohořela již druhá vysoce aromatická skořicová vonná tyčinka. Koupila sem si je ze dvou prostých důvodů. Tím prvním je že skořici prostě bezmezně zbožňuju a nehorázně úžasně voní a tím druhým je že moje máma skořici bytostně nesnáší a když mi tu ty tyčinky doutnaj tak ona mi neleze do pokoje. Prosté, leč účinné, viď Pingpongátore?

Připadám si zvláštně když poslouchám tak zvláštní věci jako třeba.. Jako třeba všechno. Taky ste si všimli že skoro pokaždé věnuju jeden odstavec hudbě? Sem já to ale trapná, ale tak couž. Ale teď sem prostě děsně šťastná že si můžu poslechnout dEUS, protože sem je neslyšela celý týden a Architect mi chyběl skoro tak moc jako kdybych neslyšela celou tu dobu Naive od The Kooks. Jo až tak moc.

Přesně teď bych chtěla sedět někde u zastávky v Bukové s hromadou huličů, s Martinem slavícím šestnáctiny, Sončou s cigárem v ruce, s Hun chlastající pivo z petky a s flaškou Berentzena v klíně jako teď ve čtvrtek nebo kdy to bylo. Mrzla bych tam v krátkých kalhotech a mikině nahovno ale byla bych v podstatě šťastná. Vysmátá z každé pičoviny a mohla bych Hun říkat věci typu "Poď dom nebo tu někdo s někým skončí.". Chtěla bych se tam vrátit jen na teď a pak zase domů. Chtěla bych aby nás tam její prarodiče nechali tak do jedný, ale to chcu moc.

Mám náladu na utrácení moc a moc peněz. Strašný. Nutně potřebuju objednat ten batoh peněženku a pouzdro, ale moje máma si myslí že můj stávající batoh je pořád v přijatelném, né-li přímo skvostném stavu, tudíž tvrdí, že si můžu slušně řečeno chuchnout ale že batoh nebude. Jsem z toho zoufalá, protože ho doopravdy potřebuju k životu, jelikož nad ním slintám už rok a ty kostičky na něm sou tak nehorázně seksi že si nemůžu pomoct. Jo prostě. Asi si zítra s Pai zajdu do Sparu koupit sešitky a všechny ty děsivácky děsivě kýčovité krámy do školy co hned ztratím. To bude fajn, už se těším.

Připadá mi děsně vtipná stránka v mém kalendáři na tenhle týden. Sou tam samý naprosto úděsný jména a mezi tím jediné normální a to Radim. Schválně se na to podívejte je to k popukání.

cuz im the architect.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.